Náhodná zkouška lepidla

Kvalitu lepeného luku značně ovlivňuje použité lepidlo. Každý lukař nedá dopustit na to svoje.

V roce 2007, v květnu ( tehdy jsme datum výroby na luky psali) jsme vyrobili luk Cophan 58″/ 50x lbs ( bylo to přesně 53). Chybou při výrobě se mu začalo trochu kroutit spodní rameno a tak byl vyřazen z možného prodeje.  

Co s ním, vzhledově byl docela hezký? Nasadil jsem na něj tětivu a domluvil se se známým, který měl ve městě obchod s lyžemi a ostatními sportovními potřebami, že u něj tento luk pověsíme na zeď, jako dekoraci. Občas k nám nasměroval náhodného zájemce, ale jinak se na luk téměř zapomnělo.

V roce 2017 se přišel ten známý rozloučit, že končí a jde do důchodu a luk mi přinesl zpátky. Byl opravdu celých 10 let s nasazenou tětivou ( při pokojové teplotě).

Samozřejmě nás zajímalo, co síla. Po zvážení se ukázalo, že má 51 lbs ( vždy při 28″ nátahu), tedy 2 lbs ztráta. Nebylo to špatné, ale hledali jsme dál.

Naše formy na vytvrzování luků jsou kovové a nevěřím, že by v následujících pár stoletích změnily tvar 🙂

Po vložení luku do jeho formy ( na tento typ máme jen jednu jedinou) se ukázalo,že luk se ,,zády“ formy dotýká v jediném místě a to ve středu.

Došlo k tomu, že dřevěná rukojeť ( vlašský ořech) se v nejužším místě úchopu trochu ohnula směrem ke střelci ( způsobeno trvalým tahem tětivy). Tato změna byla patrna už na úseku rukojeti a na koncích ramen byla vzdálenost od plochy formy asi 8 mm. ( V místech, kde končila rukojeť to bylo asi 1 mm)

Luk je stále střelbyschopný a za jeho ,,službu“ dostal své místo ve výzdobě naší firmy.

,,Netečení“ lepidla není nejdůležitější parametr pro výrobu luků, je potřebná i houževnatost a zároveň rychlost, ale je to pro nás zajímavý poznatek.

Vladimír Kýzl